Jez - slouží k vzedmutí hladiny vody na vodním toku a které také většinou umožní odebrat část toku mimo hlavní řečiště do náhonu. Výška jezů je od 1 do 3 metrů.
Šlajsna – upravená část říčního jezu ke splouvání lodí po proudu bez nebezpečí pádu z výšky. ("Tak jeďte, jeďte!" "Cože díra? Kde je šlajsna? Uáááá!!" BUM, ČVÁCH!)
Zadák – kormidelník, je vzadu na lodi
Háček – sedí vpředu, hlídá kameny a snaží se jim pokud možno vyhnout ("Jé, šutr!" "Kde?" BUM "To byl on.")
Placák – pád naplacato do vody nebo do lodi
Mělčina – na té pokaždý všichni uvízneme
Hodiny – náš oblíbený způsob plavby, bez kterého se nemůžeme obejít
Spolulodníci – naše parta vodáků
Vodácká turistika – vodáci jdou v mělké vodě a za sebou táhnou loď
Volej – vody je tolik, že teče pomalu a je hustá jako olej
Peřeje – ve vodě je hodně šutrů, voda je rychlá, úseky s peřejemi se označují stupni obtížnosti WW I (nejlehčí) až WW VI (nejtěžší)
Jazyk – vytváří se mezi šutry, přes který přepadá voda, tudy je peřej sjízdná
Zavěšování - je při sjíždění řeky docela užitečná věc, protože je někdy potřeba zastavit. Jenomže řece je to jedno, teče si v
pohodě dál a proudem loď táhne s sebou. Proto se vodáci zavěšují proti proudu tak, že se najedou ke břehu a
chytnou se čehokoli, co po ruce zrovna najdou (tráva, kořen).
Špek, salám a chleba - první pomoc vodákova, když polomrtvý hladem zaparkuje pod mostem
Spojování lodí - oblíbená činnost vodáků na široké vodě, nejhůř jsou na tom krajní lodě, jejichž posádky musí dál pádlovat i přes to, že se zbytek fláká. A Taky mají největší pravděpodobnost uvíznutí na mělčině, když se řeka najednou zúží ("Hele, oni se sekli, honem pádlujte rychle, mizíme!").
Pádlo - velká plastová nebo dřevěná popř. okovaná plácačka na muchy, kterou opravdu nechcete dostat přes xicht. Jinak si jím většinou vodáci pomáhají kupředu, perfektně ale slouží i jako pomocný nahazovač při vodních bitvách. Bacha na odtlačování se od větví stromů pádlem, někdy se můžou napružit a když se vrátí, pro vodáka to znamená eskymácký obrat. Jednak ho vodák začátečník nezvládá a za druhé to v kánoji nejde, tudíž následuje jenom půlobrat nebo čtvrtobrat a ani jeden není pro nezkušeného vodáka moc příjemná záležitost.
Kajakové pádlo - používají právě kajakáři, má dva listy, aby mohli pádlovat na obě strany, protože když je v kajaku jeden člověk a pádloval by jenom na jedné straně, tak by nikam nedojel, protože by se točil na místě. Kuriozitou tohoto pádla je, že listy většinou nejsou rovnoběžné, jejich
plochy jsou vůči sobě pootočeny, takže kajakář při pádlování v jedné ruce pádlo protáčí. Když pádlo neprotočí, následuje opět nechtěný eskymácký obrat.
Veslo - hodně lidí si plete pádlo s veslem a veslo s pádlem. Veslo je narozdíl od pádla přikotveno k lodi. Výhodou proto je, že je obtížnější ho ztratit v proudu řeky. Navíc pádluje se jedním pádlem dopředu a vesluje se dvěma vesly dozadu.
Eskymácký obrat - je záchranný manévr (obvykle jednočlenné) posádky po převrácení zavřeného sportovního kajaku
Kontra - ve vodáckém slangu znamená dozadu. To znamená, že když se zavolá "kontra", musí vodáci pádlovat dozadu. Hodí se to například při otáčení lodě. Na jedné straně se pádluje dopředu a na druhé kontra. Je to nejrychlejší horizontální otáčení lodě. (Vertikální obrat viz výše. =))
